Hromosvod je základní bezpečnostní prvek, který chrání dům před úderem blesku a následným požárem či poškozením elektroinstalace. V České republice je každoročně zaznamenáno více než 150-tisíc blesků, přičemž desítky z nich zasáhnou obytné budovy, rodinné domy či chaty a způsobí škody v řádu tisíců eur. Proto je montáž hromosvodu nezbytnou součástí každé moderní stavby. Instalace hromosvodu snižuje riziko přímého výboje, chrání majetek i zdraví obyvatel a zaručuje soulad s bezpečnostními normami.
Pokud plánujete novostavbu nebo rekonstrukci, instalace hromosvodu by měla být součástí projektové dokumentace – stejně jako elektroinstalace nebo uzemnění. Při práci ve výškách se často využívá také hliníkové lešení, které zajišťuje stabilitu a bezpečnost při montáži jímacích tyčí na střeše.

Montáž hromosvodu: Proč je tak důležitá a kdy je povinná
Hlavním úkolem hromosvodu je zachytit blesk a bezpečně odvést elektrický proud do země, kde se energie rozptýlí bez poškození objektu. Jeden úder blesku může mít napětí až 100 milionů voltů a proud dosahující 20 až 200 kiloampérů, což představuje obrovskou sílu, která dokáže během zlomku sekundy roztavit kov nebo zapálit střechu.
Je také nutné myslet na teplotu – samotný kanál blesku dosahuje teplotu okolo 30 000 °C, což je přibližně pětkrát více než teplota na povrchu Slunce. Bez účinné ochrany by takový výboj mohl způsobit požár, poškození spotřebičů, elektroinstalace nebo dokonce narušení statiky budovy. Při práci na střeše se proto často využívá pojízdné hliníkové lešení, které umožňuje bezpečný a stabilní přístup k montážním bodům hromosvodu.
Montáž hromosvodu je povinná u většiny novostaveb – zejména u rodinných domů, bytových domů a veřejných budov. Požadavek stanovuje norma ČSN EN 62305, která zároveň určuje výpočet rizika zásahu podle výšky, polohy a typu objektu. Projektant ji zapracovává již v přípravné fázi, aby byla soustava efektivně propojena s uzemněním a elektroinstalací domu.
Povinnost se týká také budov se zvýšeným rizikem zásahu – například objektů s kovovou střechou, solárními panely (kompletní instalaci panelů si můžete prohlédnout v našem návodu: Montáž solárních panelů: Návod na instalaci a uchycení na střechu), komíny, anténami či budov umístěných na vyvýšeném nebo otevřeném místě, kde je pravděpodobnost úderu blesku několikanásobně vyšší.
Z čeho se skládá hromosvod a jak funguje
Klasický hromosvod se skládá ze tří hlavních částí:
Zachycovací soustava (zachytávače)
Kovové tyče nebo vodiče umístěné na nejvyšších bodech střechy (např. hřeben, komín, anténa). Jejich úkolem je zachytit výboj dříve, než zasáhne střechu. Musí být rozmístěny tak, aby pokrývaly celý ochranný úhel střechy. V praxi se používají pevné i lankové zachytávače, které lze přizpůsobit tvaru střechy.
Svody (vedení proudu)
Kovové vodiče, které vedou energii z vrcholu střechy směrem dolů po fasádě budovy. Jejich trasa by měla být co nejpřímější, bez zbytečných ohybů. Doporučuje se použít minimálně dva svody na jednu budovu pro lepší rozložení proudu, v optimálním případě – například u rodinného domu – je vhodné umístit až čtyři svody. Správné ukotvení svodů má zásadní vliv na celkovou účinnost systému.
Uzemnění (uzemňovače)
Pásovina nebo tyče uložené v zemi, které rozptylují elektrický proud do půdy. Uzemnění musí být vyrobeno z materiálu odolného proti korozi a mít dostatečně nízký odpor, ideálně do 10 Ω. Často se používá uzemňovací pásovina z oceli FeZn nebo měděný vodič uložený v hloubce přibližně 0,5 až 1 m, v blízkosti základů domu.
U moderních systémů se používá také přepěťová ochrana (SPD), která chrání elektrická zařízení uvnitř domu. Pro rodinný dům s půdorysem 10 × 12 m se obvykle instalují 4 svody, v závislosti na tvaru střechy a výšce budovy. Používají se pozinkované nebo měděné vodiče s průřezem minimálně 8 mm.
Při montáži se často využívá také stabilní hliníkové lešení, které zvyšuje bezpečnost práce ve výškách a usnadňuje přístup na střechu. Mezi nejoblíbenější typy patří hliníkové lešení UTS 850 nebo UTS 1450.
Montáž hromosvodu: Jak probíhá v praxi
Správná montáž hromosvodu se provádí podle projektu, který zohledňuje typ střechy, výšku budovy, tvar a vodivost půdy. Postup zahrnuje několik kroků:
- Příprava projektu a revize uzemnění: Projektant vypočítá tzv. ochranný úhel a určí optimální umístění jímacích tyčí. Zkontroluje se také kvalita uzemnění – odpor uzemňovací soustavy by měl být do 10 Ω.
- Montáž jímací soustavy: Na střechu se upevní zachytávače pomocí držáků nebo konzol. Důležité je, aby nezasahovaly do hydroizolace a nepoškozovaly střešní fólii.
- Montáž svodů: Svody se vedou po fasádě v co nejpřímější linii bez zbytečných ohybů. Každý ohyb zvyšuje odpor a tím i riziko jiskření.
- Uzemňovací soustava: Do země se uloží pásovina z oceli FeZn nebo měděný vodič v hloubce přibližně 0,5 až 1 m.
- Měření a revize: Po dokončení montáže se provádí měření přechodového odporu a vystaví se revizní zpráva, kterou vyžaduje stavební úřad i pojišťovna.
Instalace hromosvodu: Nejčastější chyby
I malá nepozornost při montáži může způsobit, že hromosvod nebude fungovat tak, jak má. Podcenění detailů může znamenat, že systém bude sice na pohled vypadat funkčně, ale v kritickém okamžiku (při úderu blesku) objekt dostatečně neochrání. Mezi nejčastější chyby patří:
- Špatné umístění jímací tyče – pokud je tyč příliš nízko, výboj zasáhne část střechy mimo ochranný úhel. Při těchto pracích pomáhá také hliníkové lešení, které zajišťuje stabilitu a bezpečnost při instalaci jímacích prvků ve výškách.
- Nevhodný materiál – hliník reaguje s mědí, což způsobuje korozi a zhoršuje vodivost.
- Přerušené nebo poškozené spoje – blesk si hledá nejkratší cestu, proto musí být systém vodivě nepřerušený.
- Chybějící revize – po bouřce nebo po stavebních úpravách (např. montáži fotovoltaiky) je nutné hromosvod zkontrolovat. Vizuální kontrolu proveďte alespoň jednou ročně. Revizní zpráva by měla být platná po dokončení instalace a poté pravidelně obnovována – u rodinných domů obvykle každé 4 roky. Jinak vám pojišťovna nemusí uznat pojistnou událost nebo může pojistné plnění krátit.
Montáž hromosvodů: Kolik stojí a co ovlivňuje cenu
Cena montáže hromosvodu závisí na velikosti a typu objektu, použitých materiálech, složitosti terénu a přístupnosti střechy. Zohledňuje se také, zda jde o novostavbu, nebo o dodatečnou instalaci na stávající dům, protože u rekonstrukcí bývá práce zpravidla náročnější.
Orientančně se cena hromosvodu pohybuje:
- od 10 000 do 20 000 Kč u menších rodinných domů se standardní střechou,
- nad 25 000 Kč u větších objektů, budov s členitou střechou nebo při montáži na střechách se solárními panely.
Do výsledné ceny vstupuje také počet svodů, jejich délka a vedení po fasádě, typ a kvalita uzemnění, výška budovy, sklon a materiál střechy (šikmá, plochá, kovová). Dalším faktorem je náročnost montáže a přístupnost terénu. Důležité je rovněž provedení revizní kontroly, zpracování projektové dokumentace a certifikace systému.
Na ceně lze ušetřit jen částečně – například vlastní výkopovou prací pro uzemňovací pásovinu nebo předpřípravou trasy svodů. Při práci ve výškách může pomoci i pojízdné lešení, které usnadní manipulaci a zvýší bezpečnost při montáži. Samotnou montáž hromosvodu by však měl vždy provádět odborník s platným oprávněním a zkušenostmi, protože jde o práci, u které rozhoduje přesnost, kvalita spojů a dodržování bezpečnostních norem.
Závěr
Správná montáž hromosvodu je investice, která se vyplatí. Chrání dům před požárem, elektroinstalaci před přepětím a poskytuje pocit jistoty při každé bouřce.
Pokud stavíte nebo rekonstruujete, nezapomeňte si ověřit, zda máte hromosvod v souladu s normou ČSN EN 62305. Pokud ne, nechte si jej navrhnout a nainstalovat certifikovanou firmou, která vám po dokončení vystaví i revizní zprávu. Bezpečnost vašeho domu totiž začíná tam, kde blesk končí – v zemi. Chcete získat více tipů ke stavbě svépomocí? Podívejte se na náš článek: Stavba domu svépomocí: jak postavit rodinný dům.